Významná místa v městské části

Kostel sv. Remigia

Nejdůležitější církevní stavba v městské části, postavená v novorománském slohu, je unikátní zejména světcem, kterému je zasvěcena. Jedná se totiž o jediný kostel tohoto jména v Česku. Svatý Remigius žil na přelomu 5. a 6. století na území dnešní Francie a pokřtil a posléze v Remeši korunoval Chlodvíka za prvního franského krále.

Schránku s ostatkem světce získal z Francie, k níž měl úzký vztah, Karel IV. a daroval ji chrámu sv. Víta. Někdy po roce 1409 získali relikvii benediktini ze Slovanského kláštera a přenesli ji do čakovického kostela.

Od roku 1352 na místě dnešního kostela stál malý románský kostelík, v roce 1735 nahrazený kostelem barokním. Roku 1875 rozhodl Filip Schoeller o stavbě nového většího kostela, který tak získal dnešní podobu. V letech 1904–05 byla k severozápadní straně kostela ještě přistavěna křestní kaple podle návrhu Kamila Hilberta, autora dostavby chrámu sv. Víta.

Čakovický zámek

Vznikl přestavbou původní tvrze v jednom z čakovických dvorů ve vlastnictví hraběte Františka Josefa Šlika v roce 1735 a od té doby několikrát změnil svou podobu. Významné stavební úpravy nastaly zejména za působení rodiny Schoellerů. V té době byl také velmi zveleben zámecký park, kde byl vybudován altán, rybníky, tělocvična. V současné době je větší část zámku využívána pro potřeby základní umělecké školy, je zde veřejná knihovna a konají se zde společenské akce a schůze zastupitelstva.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Původně gotický kostel na Slaviborském náměstí v Třeboradicích z poloviny 14. století prošel v 18. století barokní přestavbou podle plánů Mathiase Hummela. Jedná se o jednolodní kostel se čtvercovým presbytářem i rokokovým interiérem. Uvnitř kostela je zachovaná původní gotická žebrová klenba v kněžišti. Oltářní obraz z okruhu malíře Ignáce Raaba pochází z roku 1770. Vedle kostela stojí samostatná barokní zvonice s dvojitou zvoncovitou střechou. Okolo kostela se nacházel původní třeboradický hřbitov, jehož pozůstatkem je ohradní zeď.

Zámecký park

K čakovickému zámku přiléhá relativně rozsáhlý park. Je největší oázou zeleně v městské části. Část je upravena ve stylu parku, část plní funkci biokoridoru. V severní části parku se nachází Zámecký rybník, na západ od něj, už mimo areál parku, pak větší Cukrovarský rybník. Společně patří k rybářskému revíru Mratínského potoka, který obtéká zámecký park ze severu.

Dominantou východní části parku je pěší osa vedoucí k zámku, obsahující tři postupně se zvětšující kruhové prvky. Na prvním nejmenším kruhu se nacházejí "bludné" kameny. Druhý kruhový prvek je tvořen pískovištěm a herním prvkem uprostřed a je lemován dvěma půlkruhovými pergolami nad cestou. Třetí, největší kruh je tvořen jezírkem s lekníny a rozáriem, které protínají různými směry žulové cesty.

Náměstí 25. března

Zklidněný prostor mezi budovou radnice, gymnázia, kostelem sv. Remigia a farou je významný především svým názvem. Připomíná spojenecký nálet z 25. března 1945 na továrny a strategické cíle na severovýchodní hranici Prahy, při kterém zahynula řada čakovických občanů.