Kostel sv. Remigia

Nejdůležitější církevní stavba v městské části, postavená v novorománském slohu, je unikátní zejména světcem, kterému je zasvěcena. Jedná se totiž o jediný kostel tohoto jména v Česku. Svatý Remigius žil na přelomu 5. a 6. století na území dnešní Francie a pokřtil a posléze v Remeši korunoval Chlodvíka za prvního franského krále.

Schránku s ostatkem světce získal z Francie, k níž měl úzký vztah, Karel IV. a daroval ji chrámu sv. Víta. Někdy po roce 1409 získali relikvii benediktini ze Slovanského kláštera a přenesli ji do čakovického kostela.

Od roku 1352 na místě dnešního kostela stál malý románský kostelík, v roce 1735 nahrazený kostelem barokním. Roku 1875 rozhodl Filip Schoeller o stavbě nového většího kostela, který tak získal dnešní podobu. V letech 1904–05 byla k severozápadní straně kostela ještě přistavěna křestní kaple podle návrhu Kamila Hilberta, autora dostavby chrámu sv. Víta.

Kostel sv. Remigia se stal postupem času kulturním stánkem a příjemným místem pro setkávání lidí. Slouží se v něm mše svaté, konají se koncerty vážné hudby a Noc kostelů. Na Štědrý den zde skauti rozdávají betlémské světlo. V kostele zpívá také sbor Schola Čakovice a byla založena také dětská schola.

Čakovický zámek

Vznikl přestavbou původní tvrze v jednom z čakovických dvorů ve vlastnictví hraběte Františka Josefa Šlika v roce 1735 a od té doby několikrát změnil svou podobu. Významné stavební úpravy nastaly zejména za působení rodiny Schoellerů. V té době byl také velmi zveleben zámecký park, kde byl vybudován altán, rybníky, tělocvična. V současné době je větší část zámku využívána pro potřeby Základní umělecké školy Marie Podvalové, je zde veřejná knihovna a konají se zde společenské akce a schůze zastupitelstva městské části Praha-Čakovice. Schoellerův sál slouží také jako oddací síň. Nádvoří zámku každoročně ožívá Zámeckou nocí, lampionovým průvodem, slavnostním rozsvícením vánočního stromu a mikulášskou akcí s bohatým kulturním programem.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Původně gotický kostel na Slaviborském náměstí v Třeboradicích z poloviny 14. století prošel v 18. století barokní přestavbou podle plánů Mathiase Hummela. Jedná se o jednolodní kostel se čtvercovým presbytářem i rokokovým interiérem. Uvnitř kostela je zachovaná původní gotická žebrová klenba v kněžišti. Oltářní obraz z okruhu malíře Ignáce Raaba pochází z roku 1770. Vedle kostela stojí samostatná barokní zvonice s dvojitou zvoncovitou střechou. Okolo kostela se nacházel původní třeboradický hřbitov, jehož pozůstatkem je ohradní zeď.

Zámecký park

Fotogalerie 

K čakovickému zámku přiléhá relativně rozsáhlý park. Je největší oázou zeleně v městské části. Část je upravena ve stylu parku, část plní funkci biokoridoru. V severní části parku se nachází Zámecký rybník, na západ od něj, už mimo areál parku, pak větší Cukrovarský rybník. Společně patří k rybářskému revíru Mratínského potoka, který obtéká zámecký park ze severu.

Dominantou východní části parku je pěší osa vedoucí k zámku, obsahující tři postupně se zvětšující kruhové prvky. Na prvním nejmenším kruhu se nacházejí "bludné" kameny. Druhý kruhový prvek je tvořen pískovištěm a herním prvkem uprostřed a je lemován dvěma půlkruhovými pergolami nad cestou. Třetí, největší kruh je tvořen jezírkem s lekníny a rozáriem, které protínají různými směry žulové cesty.

Náměstí 25. března

Fotogalerie

Zklidněný prostor mezi budovou radnice, gymnázia, kostelem sv. Remigia a farou je významný především svým názvem. Připomíná spojenecký nálet z 25. března 1945 na továrny a strategické cíle na severovýchodní hranici Prahy, při kterém zahynula řada čakovických občanů.

Sady husitské revoluce (Husův park)

Fotogalerie 

Park o rozloze přibližně 7 ha se rozprostírá na dně bývalého rybníka. Ten se nacházel v centru původní návsi Čakovic. Sady husitské revoluce byly dříve známé jako Park husitské revoluce. Nyní ho většina lidí nepojmenuje jinak než Husův park. Dominantou parku je socha mistra Jana Husa, který byl upálen na hranici 6. července 1415. 6. července 1930 byl slavnostně položen základní kámen pomníku a přesně rok poté byl pomník mistra Jana Husa slavnostně odhalen. Zhotoven byl dle návrhu sochaře J. Straky v architektonické podobě J. Rösslera, který na podstavci umístil busty legionářů a desky se jmény padlých v 1. světové válce. V roce 1933 opět v den výročí Husovy smrti se poprvé konal v Čakovicích lampionový průvod, přičemž pomník byl okrášlen květinami a elektricky osvětlen. Každoročně u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu TJ Sokol Čakovice pořádá lampionový průvod. K památníku mistra Jana Husa pokládá květiny za zvuků české státní hymny. Park v období let 2019 až 2020 prošel velkou proměnou. Za sochou je vysázeno 6 x 7 řad okrasných jabloní. Jejich počet vyjadřuje datum 6. 7., kdy byl mistr Jan Hus upálen. Na podzim jabloně vzplanou červenými plody, a tento oheň je symbolicky uhašen ve vodní hladině na konci parku. Ve vodním prvku se zobrazuje Husova Pravda vítězí. Cihlová reliéfní zeď nad hladinou vodního prvku je opatřena nano nátěrem, který je českým patentem na čištění vzduchu pomocí fotokatalýzy. V parku se nachází pítka a veřejné WC.

Lavička Václava Havla

Fotogalerie

Pamětní místo věnované spisovateli, dramatikovi, jednomu z prvních mluvčích Charty 77, vůdčí osobnosti politických změn v listopadu 1989, poslednímu prezidentovi Československa a prvnímu prezidentovi České republiky Václavu Havlovi, bylo slavnostně odhaleno 5. 10. 2021 v den jeho nedožitých 85. narozenin. Autorem lavičky Václava Havla byl designér a architekt Bořek Šípek. Lavička se nachází v malebném zákoutí na východní straně Husova parku. Prostor zkrášluje kruhový záhon s 60 druhy pivoněk, kde na jaře nádherně kvetou také tulipány a narcisy. Nachází se zde i stálá výstava velkoformátových fotografií historických Čakovic. Městská část Praha-Čakovice děkuje za finanční podporu tohoto projektu místním obyvatelům a sponzorům.