" Sokolstvo mělo, má a bude míti vždy jen jediný cíl: sloužit vlasti a národu! Zůstaňme mu, sestry a bratři, věrni!" A. Hřebík 14. 3. 1947 - Pamětní kniha Sokola Čakovice
Psal se rok 1895. V srpnu se v Čakovicích radili medik A. Dašek, pekařský mistr J. Flanderka a krejčovský mistr V. Radechovský o tom, že také v naší obci založí sokolskou jednotu. A 7.10. se již sešlo v hostinci E. Daška 69 členů na první valné hromadě Sokola Čakovice a zvolilo ze svého středu starostou jednoty J. Miňovského, rolníka v Čakovicích, místostarostou B. Nepomuckého z Letňan, jednatelem J. Nováka, políra z Čakovic, pokladníkem J. Flanderku a náčelníkem F. Komedu, učitele v Třeboradicích. Jak rostly na přelomu století Čakovice, mohutněla početně i sokolská jednota a v průběhu let vyvíjela nejen tělocvičnou, ale i kulturní činnost. Slibný vývoj přerušila až I. světová válka, která si vyžádala za oběť i sedm členů čakovického Sokola. Velkého rozvoje doznala jednota po vzniku samostatné Československé republiky 28.10.1918, kdy se do Sokola přihlásili noví, nadšení pracovníci, zejména z řad úředníků a učitelů. O činnost jednoty se v té době zasloužil především J. Flanderka, který zastával funkci starosty Sokola Čakovice po 25 let /1899-1924/. Významnou událostí v životě jednoty bylo položení základního kamene Sokolovny 22.5.1927. V roce 1925 byla na budovu Sokolovny vypsána soutěž. Z došlých 17 návrhů byl vybrán projekt Josefa Vytisky, člena vídeňského Sokola. Tento návrh byl realizován po menších úpravách provedených staviteli J.Stárkem a Č.Lukešem. Rozpočet na stavbu Sokolovny činil 924 504 Kč. Rok po položení základního kamene, 3.6.1928 byla Sokolovna v Čakovicích slavnostně otevřena a okamžitě se stala centrem sportovního i společenského dění v obci. Vyvrcholením předválečné činnosti Sokola Čakovice byla účast na X. všesokolském sletu, konaném ve dnech 29.5. až 6.6.1938 v Praze na Strahově. Následující reorganizace tělovýchovných jednot a sportovních klubů, doprovázené tvrdými politickými represemi, vedly nakonec k tomu, že koncem roku 1952 byla Československá obec sokolská zrušena. Listopadové události roku 1989 umožnily, že již potřetí v historii byla obnovena činnost Československé obce sokolské, a to ustavujícím sjezdem na pražském výstavišti dne 7.1.1990. Také v Čakovicích došlo k oživení sokolské činnosti. Po zvolení přípravného výboru Sokola Čakovice se konala ustavující členská schůze dne 10.1.1990 v místnostech čakovického zámku. Zde byl přijat program činnosti pro další období a zvolen starosta Jar. Kratochvíl. V r. 1991 jej ve funkci vystřídal Lad. Bureš a zastával ji do r. 1993.
Zdroj: J. Krákorová, Kniha o Čakovicích
V současné době se Sokol Čakovice opět aktivně podílí na tělovýchově mládeže i dospělých (v současnosti má kolem 100 stálých členů) a věnuje se též i kulturně - vzdělávací činnosti. V čakovické sokolovně se cvičí 2x týdně. Dále jsou pořádány ve spolupráci se ZUŠ M.Podvalové hudební pořady a lampionový průvod , vždy k výročí vzniku republiky. Oblíbené jsou poznávací zájezdy, přednášky a společenská setkávání členů Sokola. Výbor TJ Sokola Čakovice se pravidelně schází v klubovně sokolovny (vchod od nádraží 1. patro) každý pátek v měsíci.
Složení výboru:
Jiří Prebsl: starosta
Ivana Heřmánková: jednatelka
Míla Krebsová: náčelnice
Věra Mikysková: ekonomka
Eva Hýblová: vzdělavatelka
Jaroslava Braunsteinová
Věra Legnerová
Vlastimil Vyhlídka
Bližší informace: Míla Krebsová tel. 604 146 461, Ivana Heřmánková - ivana.hermankova@seznam.cz
Foto: Kniha o Čakovicích